Branka provazová (materiál dřevo, případně jiné varianty)
Lávky, můstky, kladiny (materiál dřevo)
Náspy, kopce, soutěsky, příkopy (přírodní či uměle vytvořené)
Stupně – Texas step (materiál dřevo, štěrk)
Bludiště (kameny, klády, pařezy, větve)
Zvýšený čtverec (materiál dřevo samotné či vysypáno štěrkem)
Střecha (materiál dřevo)
Houpačka (materiál dřevo)
Voda (brody, rybníčky, potoky, umělé vodní překážky)
Kladina (materiál dřevo)
Lanový (řetězový) most (materiál dřevo, vhodná je kovová konstrukce)
Klády (kmeny stromů – kulatina)
Jak vyrobit "čtverec", bezpečnou paletu pro trénink
Katalog překážek ke stažení
Malá inspirace pro výrobu překážek pro Mountain Trail. Uvedené údaje jsou orientační.
Uvedené překážky mají sloužit jako inspirace či příklad jednoho z možných provedení. U většiny z nich byl požadavek na mobilitu (možnost přestěhovat či zapůjčit jinam).
Rozměry překážek jsou orientační a nejsou nijak pevně předepsány. Při výrobě překážek je potřeba se řídit zkušenostmi z jiných realizací a cílovou skupinou, která bude překážky používat (velikost koní, stupeň výcviku, intenzita využívání, apod.)
Přejeme Vám i Vašim koním mnoho spokojených chvil jak na cvičišti,
tak potom hlavně při praktickém použití v terénu!
Celý povrch (včetně povrchu překážek) by měl být rozmanitý, měly by se zde střídat povrchy:
tráva
štěrk
dřevo
písek
voda
Na lokálních místech je možno využít i hlubokého terénu (orba), mulčovací kůru, beton, kameny, imitace lesní těžby (drobnější větve), bahno.
Je možné využít i pneumatiky za předpokladu, že jsou vyplněné materiálem, který se neboří. Nejsou povolené plochy z plastů.
Než začnete...
Bezpečnost člověka
překážky se umisťují tak, aby měl člověk dostatek místa především pro uhnutí, pokud dojde k panice a neposlušnosti koně. Proto volit dostatečnou vzdálenost od stromů či jiných překážek tak, aby člověk nebyl nucen se nacházet ve stísněném místě, kde na něj kůň může skočit
překážky se konstruují a umisťují přednostně tak, aby člověk zůstával mimo překážku, nepřechází překážku s koněm, už vůbec ne před koněm. V pokročilejších fázích výcviku může vysílat koně před sebou
Bezpečnost koně
překážky mají být pro koně jisté, bytelné, neklouzavé
překážky jsou bez ostrých hran a výčnělků a bez kapes či mezer, do kterých by mohl strčit nohu (jakkoli to vypadá, že si je nástrah kůň vědom a většina koní překážku absolvuje bez problémů, je potřeba počítat i s menším procentem koní, např. cizích návštěvníků, kteří si mohou ublížit)
Postup v tréninku
je třeba zohlednit pokročilost či spíše nezkušenost koně i člověka! Na pokročilé (pohyblivé, vodní či jinak náročné) překážky má dvojice postoupit až ve chvíli, kdy jistě a klidně zvládá jednoduché překážky a má vyřešeny základní ovládací povely
překážky se absolvují nejprve na ruce, pak ze sedla. Pokud se ze sedla kůň ještě necítí jistě, člověk opět sesedne a vrátí se k nedostatkům ve výcviku na ruce
Fyzické aspekty tréninku
je třeba pamatovat, že cviky na překážkách nejsou pro koně zcela přirozené. Správný trénink na překážkách rozvíjí koordinaci, svalové skupiny břicha i zad.
před tréninkem je potřeba jako u každého fyzického cvičení základní opracování, opohybování a rozehřátí, což je tím více důležité u zvýšených překážek, terénních nerovností, apod. Tím, že se cviky provádějí v kroku (pomalu), či couváním, jsou svaly zatěžovány daleko více než při běžném pohybu. Při tréninku ze sedla je zátěž ještě vyšší.
u fyzicky náročných překážek je potřeba zabránit fyzické únavě a následné bolesti svalů, která pak způsobí neochotu koně (třeba v dalších dnech), která může být mylně vykládána jako neposlušnost
Psychické aspekty tréninku
psychika koně je při spolupráci s člověkem stěžejní. Koně je potřeba udržet v dobré náladě, zvědavého a ochotného
nevhodné je příliš dlouhé opakování jednoho cviku či příliš dlouhá tréninková hodina s příliš mnoha novými překážkami
trénink je potřeba prokládat pauzami
za každou správnou reakci má být kůň dostatečně srozumitelně pochválen, aby byl motivován ke spolupráci
Související trénink
vhodná je práce ze země a přiježďování koně (v jakémkoli jezdeckém stylu, ovšem korektně)
při ježdění přes překážky jsou zakázány pomocné otěže, nánosníky i martingaly. Je důležité i mimo překážky jezdit tak, aby je jezdec nepotřeboval
je nežádoucí, aby kůň vynuceně snižoval hlavu nebo se dostával za kolmici. Stejně tak je chybou, když se kůň brání udidlu, otevírá hubu, zvedá hlavu, apod. Jedná se o chybu jezdce.
pro ježdění ve vyšších chodech je bezpodmínečných základem jednak dobrá přiježděnost mimo překážky a také perfektní zvládnutí překážek v kroku
Některé základní překážky
Text: Pavla Cihlová s využitím zahraničních zdrojů (EETA e.V,, IMTCA.)